Známkové územia - Buchara a Chorezm vo svetle nových poznaní (čes.)

Známkové územia - Buchara a Chorezm vo svetle nových poznaní (čes.)

Nové zistenia o známkových územiach Buchara a Chorezm.

Asi každý sběratel známkových zemí zná tato „traumata“ filatelistů. Traumata asi pro svoji naprostou nedostupnost a také určité pochyby o jejich použití.

Na výstavě Brno 2005 se několik uvedených známek objevilo, objevil se také nový specializovaný katalog známek Ruska a SSSR, kde tyto země jsou řádně zdokumentovány a tím jednoznačně vyvráceny pochyby o jejich zařazení do známkových zemí.

Abych obsáhl co nejvíce skutečností a pokusil se být co nejobjektivnější, naváži na již zveřejněné články ve Zpravodaji č. 13 od Ing. Petera Valdnera a Ing. Jiřího Marka.

Ve Zpravodají číslo 13 Ing. Valdner uvádí:
„BNSR byla vyhlášena 14. září 1920 a do roku 1925, kdy zanikla vydala celkově 17 známek. První známky byly vydány v roce 1922. Jedná se teoreticky o 7 zoubkovaných známek v hodnotách 5, 15, 50, 75 kopejek a 1, 1,50, 3 ruble. Teoreticky proto, že některé hodnoty se vůbec nezachovaly.
Známky nesou nápis „státní známka“ v uzbeckém jazyku a „Gerbovaja marka“ v azbuce. Známky se používaly jako víceúčelové, kromě poštovních účelů sloužily i jako kolky. Měly proto pod známkových obrazem volné pole na zápis fiskálních údajů. Použití můžeme rozeznat podle způsobu znehodnocení následovně:

    a.     poštou prošlé známky na zásilkách v rámci města jsou znehodnocené přeškrtnutím ve tvaru kříže,
    b.     poštou prošlé známky na zásilkách mimo město jsou razítkované,
    c.     fiskálně použité známky mají uvedený datum znehodnocení.

Druhá emise identických známek, ale už na papíře bez vodoznaku byla vydaná v roce 1923. Obsahovala jen hodnoty 5 a 15 kopejek ve změněných barvách. Obě hodnoty byly stříhané i zoubkované.
Třetí emise, opět ve změněných barvách, obsahovala hodnoty 5 a 15 kopejek výlučně zoubkované.
Čtvrtá emise s nápisem „Počtovaja marka“ v azbuce měla hodnoty 1, 3, 5 rublů. Jsou to známky, které uvádí Čučinův katalog z 20-tých let (třebaže jsou tam uvedené, ale jen nominálem i známky 10, 15, 25, 50 a 75 rublů, které nikdy neexistovaly).
Poslední emise byla vydaná začátkem roku 1925 a tvoří ji 1 stříhaná 5 kopejková známka opět ve změněné barvě.
Všechny známky platily na celém území BNSR. Z uvedených 17 známek je možné najít v muzeích a u nejvýznamnějších sběratelů 15 známek. Známky č. 3 a 5 tj. 50 kopejek a 1 rubl se nenachází ani tam.“

Nyní budu citovat Ing. Marka:
„Buchara a Chorezm patří mezi fantomy našeho sběratelského oboru. Až donedávna většina z nás neměla ani představu o tom, jak tyto známky mohou vypadat. Informace Ing. Valdnera jsou z tohoto pohledu naprosto jedinečné.
Známky podle všeho byly vydány oficiální poštovní správou, podle všeho byly snad v omezeném rozsahu používány v poštovním provoze. Zabezpečovali ji jezdci na koních. Jaká byla četnost pošty dostupná literatura neuvádí, stejně jako jsem ještě neviděl ani kopii nějakého dopisu frankovaného těmito známkami. Pokud bychom se měli striktně držet kritéria vyžadujícího po založení členství v UPU, pak se jedná prakticky o známky lokální, které mohly být používány pouze na daném území.
Přesto se přiznám, že bych se nebránil tomu, mít tyto známky ve své sbírce …“

Tolik rekapitulace, co bylo sběratelům ZZ známo o Buchaře a Chorezmu ze Zpravodajů Geofily v roce 1994.

Pro objektivnost ještě uvádím obrazové přílohy, které pochází z materiálů Ing. Petera Valdnera.

Buchara a Chorezm ve starém katalogu.

Vyobrazení známek Buchary z literatury.

Použití razítek na známkách Buchary.

Vyobrazení známek Chorezmu v literatuře.

1. Podařilo se získat fotodokumentaci známky Chorezmu, na který vystavilo v roce 1935 atest pravosti místní muzeum v Chivě. Chiva byla tehdy hlavním městem Chorezmu, v roce 1995 byla začleněna mezi památky UNESCO a v roce 1995 generální ředitel UNESCO označil Chivu diamantem mezi světovými historickými městy. Ale to jen na okraj, protože nyní z důvodů nepokojů se do této oblasti těžko osobně podíváme. Ale znamená to nezpochybnitelné oficiální vydání těchto známek.
2. Podařilo se získat několik známek Buchary pro víceúčelové použití, z nichž část byla použita jako kolky, což znamená , že se známky skutečně používaly.
3. V. J. Solovjev vydal specializovaný katalog „Poštovní známky Ruska a SSSR 1857 - 1991 roku“ pro rok 2004/05. V tomto katalogu jsou vyobrazeny známky Buchary i Chorezmu a tím je dána jednoznačná odpověď na to, že tyto známky patří mezi známkové země. I katalogová hodnota je zohledněna proti 50 kopejkové nesmyslné hodnotě ve starém katalogu.

Známka Chorezmu s atestem, který vystavilo muzeum v Chivě v roce 1935.

Známka Buchary – poštovní použití.	Buchara – víceúčelové použití.

Buchara – použití známek pro fiskální účely.

V. J. Solovjev – specializovaný katalog Ruska a SSSR 1857 – 1991.

Známky Buchary z výše uvedeného katalogu.

Známky Chorezmu z výše uvedeného katalogu.

Jak vidíme katalogové hodnoty známek v rublech při kurzu koruny vůči současnému rublu, jsou i nyní známky značně podhodnoceny. Když vezmeme v úvahu katalogovou hodnotu např. Basileje z r. 1845, která je 11.000 Euro a přitom se tyto známky pravidelně vyskytují na většině zahraničních aukcí, tak je to velký nepoměr.

Známky Buchary a Chorezmu jsou rozhodně velmi vzácné, protože po těchto známkách pátrala určitě většina sběratelů známkových zemí a výsledky jsou dosud mizivé. Naproti tomu již zmiňovaná Basilej je jen otázkou peněz, ale vůbec ne vzácnosti. Proto si myslím, že známky Buchary a Chorezmu právem patří mezi rarity nejen pro sběratele známkových zemí.

• Znovu Buchara a Chorezm
• Buchara
• Chorezm

Viac informácií o zbieraní podľa známkových území nájdete v odbornej sekcii Známkové územia.

Kontakt na autora článku: Jaromír Petřík

Poslať komentár