Známkové územia a teritoriálna filatelia:
Harček Zelené Tokio 1964

Štúdium vzácneho prvého číslovaného hárčeku Sovietskeho zväzu (ZSSR) nazývaného medzi zberateľmi ZELENÉ TOKIO.

ZELENÉ TOKIO

K letním Olympijským hrám v Tokiu (10. - 24. 10. 1964) vydala sovětská pošta kromě série zoubkovaných a nezoubkovaných známek (Mi 2932-7 A, B) a aršíku (Mi 2960 Bl. 35) ještě vzácný první číslovaný aršík, sen mnoha sběratelů, důvěrně nazývaný „Zelené Tokio“ (Mi 2938 Bl. 33) (Obr. 1). Jeho autorem je malíř Je. D. Aniskin (1925 - ).

Obr. 1

Předlohou mu byla fotografie gymnastky Tamary Alexejevny Ljuchinové-Zamotajlovové z finále VII. všesvazové spartakiády odborů v Moskvě, uveřejněná v časopise „Fizkultura i sport“ 10/1961 /19/ (Obr. 2 převzat z /3/). T. A. Ljuchinová-Zamotajlovová je dvojnásobnou olympijskou vítězkou v kolektivních soutěžích (1960, 1964), zasloužilá mistryně sportu SSSR v gymnastice (1971), vítězka mistrovství SSSR v gymnastice (1961), mezinárodní rozhodčí (1975) a zasloužilá trenérka RSFSR (1992) /3/.

Obr. 2

PŘÍPRAVY TISKU

Prvním zkusmým tiskem byl aršík zelené barvy bez čísla, s červeným terčem a pěti olympijskými kruhy (Obr. 3).

Obr. 3

Po rukopisné připomínce „Дать эмблему советской делегации“ (= Přidat emblém sovětské delegace) s podpisem a datem 23. 6. 64 šikmo v levém dolním rohu lístku byl návrh upraven (Obr. 4). Červené 6-místné číslo je umístěno v obraze. Na tomto návrhu se poprvé objevuje rastrový tisk zelenou i světlezelenou barvou, typický pro autotypii.

Obr. 4

Další úprava spočívala v přemístění červeného čísla na dolní okraj aršíku doprostřed (Obr. 5). S ní však zadavatel nebyl spokojen a požadoval „пеpедвинуть номера“ (= přesunout čísla) a vyznačil šipkou kam – tužkou na dolním okraji aršíku. Autotypický rastr chybí.

Obr. 5

Konečný návrh byl schválen podpisem 25. VII. 64 a opatřen strojopisem datem a zakázkovým číslem 12334 na horním okraji aršíku (Obr. 6). I na něm autotypický rastr není.

Obr. 6

Nejasný je původ zkusmého tisku aršíku v modré barvě (Obr. 7).

Obr. 7

TISK ARŠÍKŮ

Aršíky byly tištěny na křídovém papíru třemi barvami v pořadí zelená, červená a zlatá /15/. Pod zlatou barvou je ještě bezbarvý podtisk syntetickou barvou, který má zabránit osýpání zlaté barvy a její tmavnutí dobronzova /22/. Ten byl tištěn jako první.

Tiskovou technikou je knihtisk /2/, někteří autoři /1/, /4/, /5/, /21/ uvádějí, dle mého názoru chybně, autotypii. Při ní je totiž obraz rozložen na síťku bodů, která ale na aršíku není. Zato lze u všech barev nalézt fuláž, t.j. tmavší konturu barevných plošek, která je typickým znakem knihtisku. Pořadové číslo aršíku je vytištěno knihtiskem červenou barvou. Při tisku tedy aršík procházel tiskovým strojem 5-krát. Proto je nepřesný soutisk barev ne náhodným ale častým jevem, na nějž četní autoři /15/, /22/ upozorňují. Není-li však nepřesnost výrazná, stojí z hlediska filatelistického hodnocení na nejspodnějším stupni pyramidy filatelistické významnosti. Nebudeme se jí tedy zabývat, máme mnoho zajímavějších poznatků.

Tiskový list sestával ze 6 aršíků (Obr. 8). Náklad aršíku činil pouhých 35 tisíc kusů, značná část byla ale dodána do ciziny, zejména do Japonska /9/. To způsobilo vysokou cenu aršíku v celém světě, zejména pak v samotném Sovětském svazu.

Obr. 8

Velkoodběratelům byly aršíky předávány v balíčcích po 1.000 kusech. Balíčky byly označeny nalepenými aršíky s pořadovým číslem 000 000, takže těch bylo vytištěno nejméně - 35 ks (Obr. 9).

Obr. 9

Aršík byl vydán 31. 7. 1964 a hned se stal vzácností. Byl totiž prodáván na moskevské poště pouze tento jediný den. I ke svým klientům, odběratelům filatelistických novinek, byla pošta macešská; aršíky jim nedodala. Pouze delegáti ustavující konference Všesvazové společnosti filatelistů (VOF) obdrželi obálku s aršíkem a příležitostným razítkem jako suvenýr (Obr. 10).

Obr. 10

K mezinárodní filatelistické výstavě v Paříži „Paříž – Moskva – Leningrad 1966“, organizované francouzskými filatelisty kroužku „Francie – SSSR“ byl vydán aršík v prezentačním sešitku (Obr. 11).

Obr. 11

TYPY

Jsou známy dva typy aršíků, lišící se tvarem zlaté pěticípé hvězdy ve znaku srpu a kladiva (Obr. 12). Typ 1 má hvězdu souměrnou, její horní cíp plynule navazuje na pravý dolní cíp. Typ 2 má hvězdu nesouměrnou, její horní cíp vybočuje doprava vzhledem k pravému dolnímu cípu. Tento typ se vyskytuje v tiskovém listu (Obr. 8) na 3. poli, t.j. uprostřed levého sloupce /22/. Existuje tedy jen 35.000 / 6 = 5.833 aršíků 2. typu. Tomu by měla odpovídat i jejich cena.

Obr. 12

TISKOVÉ VADY

♣ Za ПОЧТА СССР chybí tečka (Obr. 13).

Obr. 13

♥ Tmavá tečka za „руб. 1“ (Obr. 14).

Obr. 14

♦ Účes gymnastky hladký a „koruna“. Já bych spíše řekl „vrabčí hnízdo“ (Obr. 15).

Obr. 15

♠ Posun barev a zdvojený obrys zlaté hvězdy vpravo (Obr. 16).

Obr. 16

♥ Smykový tisk (Obr. 17).

Obr. 17

♣ Značný posun bezbarvého podtisku syntetickou barvou pod zlatou barvu (Obr. 18).

Obr. 18

♦ „Pingpongový míček“ nad nártem stojné nohy gymnastky /8/.

♠ Typ 1: dvojitý tisk nápisů na okraji /15/.

♥ Typ 1: dvojitý tisk zlatou barvou /15/.

♣ Typ 1: značný posun zlaté barvy vůči červené /15/.

OBÁLKY PRVNÍHO DNE

Byly vydány celkem 3 obálky prvního dne, lišící se barvou kresby a barvou razítka (Obr. 19 - 21).

Obr. 19

Obr. 20

Obr. 21

CELISTVOSTI

Celistvosti vyplacené aršíky jsou vzácné. Často jsou to ale filatelistické výtvory („mache“), u nichž frankatura neodpovídá platné sazbě.

Obr. 22: Vnitrostátní doporučený dopis v místě. Moskva (10. 10. 1964). Ilustrovaná obálka k XVIII Olympijským hrám. Příležitostné razítko k zahájení Olympijských her, sazba 10 k.

Obr. 23: Vnitrostátní doporučený dopis v místě. Moskva (24. 10. 1964). Ilustrovaná obálka k XVIII Olympijským hrám. Příležitostné razítko k ukončení Olympijských her, szba 10 k.

Obr. 24: Mezinárodní letecký doporučený dopis z Alma-Aty (15.3.1983) do Edewechtu (SRN), sazba 28 k.

Velice kuriózní je další celistvost. Je to totiž padělek, zřejmě ke škodě sběratele. Výrobce padělal vše, především razítko – kromě aršíku. Ten je pravý. Všichni jen nechápavě kroutí hlavou, proč Vladimír znehodnotil vzácný a drahý aršík, aby vyrobil… … mezinárodní obyčejný dopis z Moskvy (27. 11. 19?7) do Vancouveru (Kanada), sazba 6 k. (Obr. 25).

Obr. 25

PŘÍLEŽITOSTNÁ RAZÍTKA

Byla vydána celkem 4 příležitostná razítka /12/, /16/, 2 k zahájení Olympijských her:

♣ MOSKVA POČTAMT 10.X.1964, černé, č. 1318 /16/ (Obr. 26),

♦ MOSKVA MĚŽDUNARODNYJ POČTAMT 10.X.1964, červené, č. 1319 /16/ (Obr. 27)

 
Obr. 26 a Obr. 27

a 2 k ukončení Olympijských her:

♥ MOSKVA POČTAMT 24.X.1964, černé, č. 1343 /16/,

♠ MOSKVA MĚŽDUNARODNYJ POČTAMT 24.X.1964, červené, č. 1344 /16/ (Obr. 28) a (Obr. 22).

Obr. 28

Obr. 26 - 28 převzaty z /16/. Dva z nich jsou i v barvě, jeden na Obr. 22.

PADĚLKY

Nejčastěji byly - poměrně zdařile - padělány aršíky s číslem 000 000 (Obr. 29) /22/. Porovnáním s pravým aršíkem (Obr. 9) lze zjistit jejich odlišnosti, například to, že svislý zlatý text při levém okraji obrazu přesahuje nahoře rámeček emblému sovětské delegace.

Obr. 29

Dobrým rozlišovacím znakem je i tvar číslic, zejména 0, která se nutně vyskytuje na všech 35 tisících aršíků: 012 345 (Obr. 30). Vlevo je pravý aršík, vpravo padělek. Všimneme si i rozdílných „№“, celkové délky červeného čísla aj.

Obr. 30

Na obr. 31 je takovým padělkem vyplacen vnitrostátní doporučený dopis v místě. Moskva (4.?.67). Sazba 10 k.

Obr. 31

Dobrý znalec sovětských známek, bývalý tajemník naší sekce, zesnulý pan Ing. J. Sůva referuje o zdařilém padělku aršíku № 025 069, zhotoveném barevnou xeroxovou kopií, avšak na obyčejném, nikoli křídovém papíru /11/.

A. Krugljakov /22/ uvádí jako rozlišovací znak padělku rastrovou strukturu zelené barvy (Obr. 32), zatímco pravý aršík má zelenou barvu vločkovitou. Možná ale, že je to autotypický rastr, což by odpovídalo katalogovým údajům /1/, /4/, /5/, /21/, a aršík je pravý. Také na dolním okraji tiskového listu (Obr. 8) je tužkou napsáno „автотипия“ (= autotypie) a též zkusmý tisk (Obr. 4) vykazuje rastrovou strukturu, i když jinou než obr. 32. Ostatně, na obr. 32 mají i obě další barvy, žlutá a zlatá, rastrovou strukturu. Tvar číslice 0 a znaku „№“ také odpovídají pravému aršíku. Kde je tedy pravda?

Obr. 32

ZÁVĚREM

Především musím říci, že všechny obrázky kromě tří (Obr. 26 - 28), jsem převzal z internetu. Jak při jejich vkládání na net, tak i při jejich výběru mohlo dojít ke ztrátě některých důležitých detailů. Týká se to hlavně znaků, příznačných pro tiskovou techniku. Proto byste měli důkladně prozkoumat své poklady a pokusit se odpovědět s ko-nečnou platností na otázku: knihtisk nebo autotypie? O své poznat-ky se pak podělte s ostatními čtenáři našich Informací. Díky!

Druhou záhadou tohoto aršíku jsou jejich čísla. Bylo by logické očekávat, že na tiskovém listě bude 6 aršíků očíslováno šesti za sebou následujícími čísly. Ale není tomu tak. Jak jsou aršíky očíslovány v tiskovém listu (Obr. 8), ukazuje vedlejší tabulka. Jaký je v tom řád? Naznačí něco moje barevné vyznačení?

Obr. 33

Druhou otázkou je, zda je nějaký systém v číslování aršíků 1. a 2. typu. Prozkoumal jsem 55 aršíků převážně z pražského prostředí a zjistil jsem, že aršíky 2. typu mají čísla, začínající na 021, jeden na 022 a jeden na 024. To se dobře shoduje s nálezy A. Krugljakova /22/, že čísla aršíků 2. typu začínají mezi 019 až 024.

I přes jistý zmatek, týkající se tiskové techniky, článek, myslím, přináší řadu nových a zajímavých informací.

LITERATURA

/1/ Katalog počtovych marok SSSR 1918–1980. Tom 1 (1918– 1969). Sojuzpečať, Moskva, 1983

/2/ Michel Europa–Katalog Ost 1998/99. Schwaneberger Verlag GmbH, München, 1998

/3/ Krugljakov A.: Deutsche Zeitschrift für Russland-Philatelie 109/2018( 9-38)

/4/ Pevzner A. Ja. a kol.: Katalog počtovych marok Rossiji 1857–1995. Centrpoligraf, Moskva, 1995

/5/ Ustinovskij V. N., Pevzner A.Ja.: Katalog – spravočnik počtovych marok SSSR 1918–1991. Filatelija, Moskva, 1992

/6/ Solovjev V. Ju.: Počtovyje marki Rossiji i SSSR (1857–1991 g.g.). Specializirovannyj katalog–spravočnik. IzdAT, Moskva, 1998

/7/ Vlasenko V. V.. Informacionnyj spravočnik kollekcioněra. Vypusk 1. Kyjev, 1990

/8/ Ivanov S. Exponát č. 18 na výstavě ČSSR - SSSR Praha 1982. In: Katalog výstavy

/9/ Mělnikovová T., Strygin A.: Filatelija SSSR 8/1988 (10-1)

/10/ Vávra A,: Informace sekce 3-4/1979 (12-21)

/11/ Sůva J.: Informace sekce 42/1996 (22)

/12/ Zelenyj blok. Bolšoj filatelističekij slovar (82). Radio i svjaz, Moskva, 1988

/13/ Kupec H.: Počta (SRN) 61/1994 (54)

/14/ Kupec H.: Počta (SRN) 62/1995 (40)

/15/ Kupec H.: Počta (SRN) 63/1995 (32-5)

/16/ Jakobs V. A. Specialnyje počtovyje štempelja SSSR 1922-1972 gg. (Katalog - spravočnik). Svjaz, Moskva, 1976

/17/ Jakovlev V. A.: Filatelija 6/1996 (55-8)

/18/ Sabancev Ju.: Filatelija 2/1998

/19/ Pevzner A.: Filatelija 8/1998 (19-21, 4. strana obálky)

/20/ Katalog Michel Sowjetunion Spezial. Schwaneberger Verlag GmbH, München, 2007

/21/ Katalog Stanley – Gibbons, Part 10 Russia. Stanley Gib-bons publications ltd, Londýn, 1981

/22/ Internet, Google: ссср блок токио 1964. Vše, Obrázky

Všechny obrázky, kromě 2 a 26 - 28, převzaty z /22/.