Thematic Philately:
Flora in thematic philately - Christmas Star poinsettia

Use translation by Google Translate (no guarantee).

Ďalší inšpiratívny článok o hľadaní a nachádzaní námetových súvislostí, ktoré mnohokrát príjemne prekvapia a prinesú do našich zbierok nečakané úlovky.

Tak se nám opět přiblížily Vánoce. Jak by řekli moji rodičové: „Už zas!“ No já bych řekla: „No konečně!“ Jsem ve věku, kdy se změnily dárky pod stromečkem z hraček na kosmetiku a nějaké to oblečení. Na Vánoce se ale těším hlavně kvůli té pohodě a také se těším na pečení cukroví s mým tatínkem. Ano, čtete správně - to není chybotisk. Nevím, jestli jsou vánoční svátky časem filatelistického volna, ale tím jsou asi spíše letní prázdniny. Přece jen o Vánocích má spousta filatelistů více času si v klidu sednout ke své sbírce a pracovat na ní. Je to také čas na přemýšlení co a jak dál. Zkusit připravit a začít pracovat na novém exponátu?

Proč ne! Název tohoto článku se sice jeví jako jednoduchý (filatelisticky), ale není to tak. Tato dvě slova v sobě ukrývají hned několik témat ke zpracování. Nejsem žádná zkušená sběratelka a tak si jistě každý sběratel vytvoří svou hypotézu, co by tento název mohl také představovat.

Pod vánoční hvězdou si většina z nás představí „tu hvězdu“, kterou spatřili tři mudrcové (Tři králové) z východu. Tu, která zvěstovala příchod na svět nového krále Židů - Ježíše. Ve čtvrté knize Mojžíšově je proroctví: „Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele.“ Krásné téma na zpracování této významné události, která předznamenala novou epochu lidstva - křesťanství. Tato hvězda se objevila na východě nad městem Betlém v Judei. To jí také dalo dnes vžitý název Betlémská hvězda a je zpodobňována jako kometa. Takto ji jako vánoční motiv zřejmě poprvé použil vynikající italský malíř Giotto di Bondone (1267 - 1337), který roku 1304 vyzdobil padovskou kapli Scrovegni svou freskou Klanění. K tomu, aby hvězdu namaloval jako kometu, ho přivedlo jeho vlastní pozorování velké komety v září roku 1301. Tato kometa byla později pojmenována po významném astronomu Edmondu Halleyovi - Halleyova kometa.

Na fresce je kometa vyobrazena tak přesně, až se to dnes zdá být takřka k neuvěření. Také díky tomu se rozhodla Evropská kosmická agentura ESA, pojmenovat svou družici, která zkoumala Halleyovu kometu po slavném malíři na „GIOTTO“.

Spousta astronomů si však myslí, že úkaz v podobě komety je nesmyslem. Mnohem pravděpodobnější je však pojednání proslulého německého astronoma Johannese Keplera, který 17. 12. 1603 pozoroval v Praze konjunkci planet Jupitera a Saturnu. Spočítal do minulosti, kdy k této události došlo během počátku křesťanského letopočtu, a zjistil, že se tak stalo 7 roků př.n.l. a to třikrát brzy po sobě. Že by tato událost byla ta, kterou viděli zmiňovaní mudrcové?

Babylonští astronomové dokonce o této události zanechali zprávu, která byla objevena archeology roku 1925. Že by se tedy Ježíš narodil o sedm let dříve? I to je možné a dost pravděpodobné. Kalendář jako takový (narození = rok nula) totiž vznikl až v šestém století, kdy ho dával dohromady opat římského kláštera Dionýsius Exiguus. Ten se dopustil mnoha chyb při sčítání starých kalendářů a podle vědců se „sekl“ právě o oněch sedm let. To jsou nám ale věci co? Další téma na filatelistické zpracování těmi, co se zabývají astronomií ve filatelii. A když už jsem vzpomenula dílo italského malířského mistra, tak kolik takových obrazů obsahuje na své ploše Betlémskou hvězdu? Věřím tomu, že by se určitě daly takové známky objevit a mohlo by se s tím taky něco vymyslet.

Jelikož mě ale znáte jako sběratelku flory, tak pro mě je vánoční hvězda především pryšec Euphorbia pulcherrima, nebo také Poinsettie (hlavně Spojené státy) a u nás Vánoční hvězda. Ano - je to ta krásná vánoční rostlina, kterou si všichni kupují v supermarketech, aby umocnila vánoční atmosféru ve všech domovech. Že se jedná o rostlinu oblíbenou, dokazují její prodeje nejenom v Evropě, ale hlavně ve Spojených státech, kde se jí každoročně prodá přes 60 milionů kusů. Rostliny jsou dostupné v různých barvách listenů (růžová, lososová, krémová, bílá, modrá), ale stejně se mi zdá, že nejhezčí je ta klasická krvavá červená.

Rostliny, které si ovšem kupujeme, jsou poněkud odlišné od těch původních. Díky použití zastřihávání a různých „přípravků“ jsou rostliny velké tak akorát do květináčků. Původně se totiž jedná o keř, který dosahuje až čtyř metrů výšky! Rod Euphorbia (název Euphorbia pochází od Euphorbuse - řeckého lékaře krále Juby II z Numidie (52-50 př. nl - 23 nl), manžela dcery Antonia a Kleopatry.) zahrnuje něco kolem 250-ti druhů.

Rostou v mimotropických oblastech, ale celkově tento rod představuje až 2000 druhů, které se vyskytují převážně v tropech a subtropech. Euphorbia pulcherrima pochází z Mexika. Aztékové z ní vyraběli červené barvivo, a také léky proti horečce. Tato rostlina je opředena mnoha mýty a pověstmi. Jako vánoční rostlinu ji poprvé použili františkánští mniši v Mexiku v 17. století, a to na základě legendy, kdy mladá dívka, která chtěla uctít narození Ježíše, nasbírala po přímluvě anděla plevel z okraje silnice a dala jej na oltář. Z plevele vyklíčily krásné karmínové květy, které dostaly název Pryšec mexický. Ve Spojených státech se dokonce slaví den této rostliny, a tento svátek připadá na 12. prosinec. Jednu z prvních zmínek v botanických knihách přinesl o této rostlině v 17. století botanik Juan Balme. Latinským názvem opatřil tuto rostlinu německý botanik Wilenow.

Ovšem ten, kterému vděčíme za to, že je rostlina tak rozšířená se jmenoval Joel Roberts Poinsett, který působil v Mexiku jako americký velvyslanec, a byl také botanickým nadšencem. V roce 1828 objevil při svých cestách po Mexiku krásný keř a tuto rostlinu přivezl do USA. A i když to byl vynikající politik a velvyslanec, je nejznámější právě kvůli dovezení této rostliny. Známý dějepisec a zahradník William Prescott byl požádán, aby této rostlině dal nějaký lidový název. Ten ji pojmenoval právě po tomto americkém velvyslanci – tedy Ponsettie. Z filatelistického hlediska je Poinsettie vděčným tématem. Hezkou práci na toto téma napsal Joan M. Klimchalk z Christmas Philatelic Club z USA. Známkového materiálu je opravdu hodně. Mezi první patří například Kubánská emise Mich. 301/302 z r. 1951. Jednoznačně největší emisi Euphorbia pulcherrima vydal Salvador v roce 1960. Jedná se o Mich. 823/830 + bloky 6/7. V letech 1961 – 1963 vydal Salvador dalších 10 bloků této rostliny vydaných k různým významným příležitostem.

Jako další bych mohla vybrat tyto známky (vše Michel): Yemen – 392, 396; Libanon – 852; USA – 872,1779; Polsko – 1697; Bermuda – 248; Mali – 293; Domin. Rep. – 1014; Kiribati – 366 (krásné FDC); Barbados – 613; a mnoho jiných (Obr. 5-12).

S odlišnou barvou listenů jsou to třeba tyto:
Trinidad a Tobago – 358, 359; Bahamy – blok 47; Honduras – 1125; Anquilla – 367 (krásný blok 28).

A na závěr vědecká klasifikace:

  Říše: rostliny (Plantae)
    Podříše: cevnaté rostliny (Tracheobionta)
      Oddělení: krytosemené (Magnoliophyta)
        Třída: dvouděložné (Magnoliopsida)
          Řád: pryšcotvaré (Euphorbiales)
            Čeleď: pryšcovité (Euphorbiaceae)
              Rod: pryšec (Euphorbia)
                Druh: nejkrásnější
                  Binomické jméno: (Euphorbia pulcherrima)
                    Lidový název: Vánoční hvězda, kristova koruna, zimní růže

Kontakt na autora článku: Pavlína Ondrejková