Známkové územia a teritoriálna filatelia:
Záhadný Afganistan 19. storočia (čes.)
Príspevok z oblasti známkových území zameraný na emisiu prvých afganských známok, tzv. tigrích hláv, z rokov 1871 - 1878.
Chceme-li začít jakoukoliv debatu o počátcích filatelie a tím pádem o prvních známkách Afghánistánu, brzy přijdeme na to, že o tomto období se seriozně nedá zjistit téměř nic. Ať pátráme v dějinách Afghánistánu i filatelie, dostaneme se jen na rozporuplné údaje, navíc je toto období je zahrnuto krveprolitím v podobě britsko-afghánských bojů.
Počátku vzniku afghánských známek a vybudování pošt předcházelo setkání tehdejšího vládce Kábulského království Šér Aliho Chána s anglickým lordem Mayoem v indické Anbale v dubnu 1869. Lord Mayo zastával funkci indického místodržícího a Šér Aliho Chána seznámil s poštovním systémem, který Angličané vybudovali v Indii.
Emír Šér Ali Khan 1825 – 1879 |
Lord Mayo 1822 – 1872 |
Důsledek tohoto setkání pro poštu byl ten, že Šér Ali dal zřídit poštovní úřady v Kábulu, Pešavaru a Taškurghanu (Cholmu). Do těchto měst byly vybudovány i poštovní cesty.
První cesta vedla z Kábulu do Pešaváru přes město Lalpuru a Jallalabád, kde byl následně zřízen další poštovní úřad. Zde v té době procházel objem asi tři čtvrtiny veškeré afghánské pošty.
Druhá cesta vedla na sever do Haibaku a dále do Taškurghanu (Cholmu).
Toto jsou snad jediné nezpochybnitelné údaje z té doby.
Známky z první emise vydané v roce 1871 |
Začneme se tedy zabývat dohady, rozpory i záhadami.
Jednou menší záhadou bylo tajemné město Lalpura (Lalpur, Lalpoura), které se nedalo najít ani na starších mapách. Z literatury jsme se dočetli, že toto město leží na severním břehu řeky Kábul, naproti městu Dakka asi 43,5 mil od Peshawaru, v okolí 30 mil extrémně vysoké hory. Z Lalpury do Peshawaru se používaly rafty do roku 1883. Je známo asi 12 dopisů, všechny adresovány Sayyed Ali Abbasovi.
Další záhada, ale spíše se jedná o velký rozpor, patří údaje v katalozích Michel, Scott, Gibbons a Yvert. Vydání tygřích hlav v letech 1876 až 1878 uvádí Michel pro města Kábul, Jallalabád, Pešavár a Taškurghan (Cholm, Xulm, Afgánský Turkestán). Obdobně tato barevná vydání popisuje i Gibbons.
Scott popisuje barevná vydání, ale nepřiřazuje je k jednotlivým poštovním úřadům. Uvádí barevná vydání pro Pešavár, Kábul, Khulm (Taškurghan). Zmiňuje se o černých známkách, že někteří specialisté je uvádějí jako zkušební tisky.
Yvert popisuje vydání ještě pro města Kandahár a Herát. Opírá se zřejmě o údaje z počátku 20. století od známých sběratelů Massona a Jonese.
Další znalci Afghanistánu Horst Dietrich a W. Boggs uvádí vznik poštovních úřadů v Kandaháru 1884 a v Herátu dokonce v roce 1892 a to už je po éře tygřích hlav. Znalec Boggs uvádí ještě vydání pro město Lalpoura. Opírají se o studium více než 500 dopisů a první datum z Kandaháru na dopise je v roce 1884 a Herátu až 1892. Tato vydání byla rozlišena různými barvami známek.
Různobarevná vydání pro jednotlivé poštovní úřady Rok 1878 |
Když shrneme tyto údaje, tak údaje z Yverta působí nevěrohodně. Pravdě je nejblíže asi Michel a Gibbons. Chybí tajemné město Lalpur, které uvádí Boggs. A jednotlivých barev je ještě několik odstínů, takže sběratel se má opravdu čím bavit. Citujme ještě Michel: pro vydání v roce 1876 jsou v katalogu Michel uváděny barvy šedá, hnědočerná, zelenošedá (olivová), fialová, hnědá. Scott, Masson-Jones a Boggs uvádějí navíc barvu černou.
Pro rok 1876 - 1877 jsou popsány barvy: šedá, černá, šedozelená, purpurová (hnědofialová), hnědožlutá.
Rok 1878 barvy: šedá, černá, šedozelená (olivová), purpurová, žlutohnědá, modrošedá, zelená. Masson-Jones, Boggs a Dietrich nepopisují modrou a černou.
Kapitolou sama pro sebe jsou černé barvy známek tzv. „malých“ tygřích hlav z let 1876 - 1878. Katalog Michel uvádí, že všechny malé tygří hlavy vytištěné v černé barvě z roku 1876 (1293 dle islámského kalendáře) jsou padělky. I známý znalec Afghanistánu Dietrich uvádí ve své knize „Afghan philately“, že se jedná buď o padělky nebo neautorizované zkusmé tisky.
Vzhledem k materiálům, které se mi dostaly do rukou v podobě jednotlivých známek tygřích hlav černé barvy, ale i včetně celých tiskových archů, zastávám názor, že jde jednak o neautorizované zkušební tisky (na originálním papíře), ale též i neautorizované novotisky.
David Feldman se zmiňuje o tom, že z originálních desek Britové v Peshawaru po roce 1880 vytiskli několik novotisků pro britské vojáky. Jeden z těchto novotisků dokonce Tapling s Ferrarim v roce 1890 vyměnili za známku Modrého Mauritia POST OFFICE!!!
Na toto téma jsem vydal samostatnou práci „Barevná vydání tygřích hlav z let 1876 - 1878.“
Michel č. 4 – Rok 1872 - 73 | Michel č. 5 – Rok 1872 - 73 |
Nejvzácnější známky ze všech vydání tygřích hlav. |
Velmi vzácná tzv. „Tabletová vydání“ r. 1876. |
Nyní bychom se snad mohli zabývat vznikem poštovních známek, které odborná literatura, znalci i katalogy nazývají „ tygří hlavy“.
A hned se dostáváme k další záhadě. Tygří hlavy byly rozhodně pojmenovány po tehdejším vládci Šér Alichánovi (Sher Ali Khan, vládl 1868 - 1878). Slovo Šér znamená TYGR. Ale v hindštině, což je jazyk, kterým se mluví na území Indie.
V jazyce Dárí, který je hlavním v Afghanistánu a určitých oblastech Pakistánu znamená tento výraz LEV. Šér znamená lev také v jazyce Urdu, kterým se mluví v určitých oblastech Indie. Takže už samotný název „Tygří hlavy“ je zřejmě chybný. Můžeme si též podrobně prohlédnout vyobrazení hlavy na známkách a dohadovat se, zda je tam vyobrazen lev nebo tygr.
Další údaj pro sběratele známkových zemí můžeme potvrdit a sice, že se jedná o známkovou zemi Království Kábul. Slovo Kábul je přímo napsáno na známkách. Dále rok vydání 1288, což dle islámského kalendáře odpovídá našemu letopočtu 1871. Ještě je zde uveden nápis Mahsul, což znamená poštovní úřad. Překlad nápisů na známkách se dá vyložit dvěma způsoby:
- Poštovné poštovního úřadu hlavního města Království Kábul.
- Poplatek zasilatelské služby Královského domu v Kábulu.
Jednoznačně se jedná o jinou známkovou zemi než současný Afghanistán. I co se týká území, protože např. současný Peshawar patří Pakistánu.
Michel č. 7 – tygr nebo lev? | Michel č. 11 – tygr nebo lev? | Michel č. 12 – tygr nebo lev? |
Co víme o vlastním vzniku těchto známek? Vůbec nic! Nevíme, kdo tyto známky navrhl, kdo vyryl na měděnou desku pozitivní obraz, nic nevíme o tiskařích ani tiskárně. Dokonce ani nevíme, kdy první známky byly vytisknuty!!! Proč???
Odpověď asi najdeme v tehdejší politické situaci v Afghanistánu.
Afghanistán pokládali za svoji zájmovou oblast Britové a podnikli několik vojenských tažení. To první v letech 1838 až 1842 skončilo i přes dobytí velkých měst konečnou porážkou Britů a jejich velkou ostudou.
Po přátelském přijetí ruského generála Stoletova v létě 1878 panovníkem Šér Ali chánem, odmítl tento panovník přijmout anglického vyslance Nevilla Chamberleina. To Britové nemohli nechat bez odpovědi. 21. 11. 1878 vtrhli Britové na afghánské území třemi proudy, brzy dobili Kandahár a Jallalabád a přiblížili se ke Kábulu. Šér Alichán odstoupil a trůn předal svému synovi Jakúb Chánovi. Jakúb Chán nebojoval a přijal 26. 5. 1879 v Gandamaku ponižují podmínky Britů, které se de facto rovnaly kapitulaci.
Polni maršál Sir Neville Chamberlain 1820 - 1902 | Afghánští bojovníci v roce 1878 |
Rezidentem a faktickým vládcem Kábulu, tedy i Afghánistánu se stal 24. 7. 1879 Louis Cavagnari a emír Jakúb Chán měl jen formální pravomoci. To vyvolalo povstání v Afghánistánu, protože svoboda má pro afghánskou mentalitu význam ne formální, ale zásadní. Ještě 3. září 1879 odeslal lord Cavagnari depeši, že je v Kábulu všechno v pořádku, potom bylo spojení přerušeno a výsledek, že všichni Britové i Indičtí vojáci v Kábulu byli do jednoho pobiti a povstání se rychle rozšířilo i do dalších měst.
Major Sir Pierre Louis Napoleon Cavagnari 1841 – 1879 | Jakúb Khan 1849 - 1923 emírem v roce 1879 |
Při tomto povstání byla tiskárna Brity zničena, aby Afghánci neměli kde tisknout nejen poštovní známky, ale i ceniny. Údajně se zde tiskly i noviny. Protože tehdejší Afghánci neovládali technologii litografie a tisk známek, logicky z toho vychází, že tiskárnu vedli Angličané a Afghánci tvořili spíše pomocný personál.
Vydání tygřích hlav z let 1876 - 1877 | Tehdejší znehodnocení známky |
A nyní o pravděpodobném průběhu tisku tygřích hlav.
Pro fakt, že návrh známek i tisk prováděli Britové svědčí několik důkazů.
První je určitá podobnost s tehdejšími známkami Indie s portrétem královny Viktorie a fakta svědčí, že zde byla poskytnuta technická asistence z tiskárny Survey of India. Vyjmenujme si je:
- Vydání tygřích hlav a první indické známky mají bílé nápisy na barevném pozadí.
- Tisková plocha afghánských známek je podobná ploše indických známek – stejný formát papíru.
- Hned první tisky tygřích hlav ukazují svojí kvalitou tisku na určité zkušenosti tiskařů v porovnáním s tisky v letech 1880 – 1892.
Tisk známek se dá hodnotit jako velmi dobrý. Aby záhad nebylo málo, tak není známý žádný dokument o vzniku tiskových desek, předpokládá se, že všech 15 klišé bylo nejdříve vyryto na měděnou desku (pozitivní obraz), který potom byl přenesen na litografický kámen (negativní obraz) pomocí přenosového papíru v jedné operaci. Předpokládá se, že kruhy byly zhotoveny podle šablony a vlastní tygří hlavy včetně nápisů byly vyryty ručně. Rohové ornamenty mohly být přidány až na litografický kámen.
Dopis se známkami Mi. č. 1 a 2 – vzácnost, protože těchto dokumentů se zachovalo velmi málo. |
Dle dochovaných známek a dopisů se zjistilo, že pro tisk známek Mi. č. 1, 2, 3 existovaly celkem 4 desky po 15 známkách. Protože každá známka byla vyryta samostatně, vzniklo hned 60 typů známek, což je pro sběratele určitě zajímavé. Ještě snad první doložená data na dopisech:
- Deska A – 25.3. 1871
- Deska B – 17.6. 1871
- Deska C – 23.9. 1871
- Deska D - 3.6. 1871
Kombinovaná frankatura se známkou Britské Indie. Afghánské známky platily až do roku 1928 pouze na území Afghanistánu, než země vstoupila do UPU. |
Co říci závěrem k „éře“ tygřích (lvích) hlav?
Určitě tyto známky zaujmou už svým nezvyklým vzhledem, obálky zase ojedinělým způsobem znehodnocování známek (utržením rohu) a exotickým písmem. Pro specialisty je zde možnost vlastních poznání a objevů, tato vydání rozhodně patří k málo prozkoumaným.
Po emisích tygřích hlav z let 1871 - 1878 následují emise tzv. „razítkovaných známek z let 1880 - 1891, které jsou předmětem dalšího pokračování tohoto článku.
Seznam literatury:
Katalogy Michel, Scott, Yvert, Gibbons.
Horst G. Dietrich a Cecil H. Uyehara: Afghan Philately.
M. Prokop: Afghanistán – Zpravodaj Geophila
Ottův slovník naučný