Známkové územia a teritoriálna filatelia:
Záhadný Afganistan 19. storočia - Kábul 1880 - 1890 obdobie pečiatkovaných známok (čes.)
Príspevok z oblasti známkových území zameraný na emisiu afganských známok z rokov 1880 - 1890.
4-násobné dosud nikde nevedené tete-beche hodnoty 1 Abasi |
Tohle vývojové období na území dnešního Afghánistánu je pro filatelisty zajímavé z několika důvodů:
- Oficiálně již existoval název Afghánistán a územně byl v dnešní podobě.
- Na známkách však byl uveden název Kábul, což vylučuje bod 1 a sběratelé známkových zemí mohou spekulovat, pod kterou zemi tyto známky zařadit.
- Známky byly tištěny ručně z razidel barvou, která je ve vodě rozpustná.
- Neexistovaly žádné rozměry tiskových archů, tisklo se rozdílné množství známek na různé druhy papíru.
Nejdříve něco k historii:
Tyto razítkované známky se začaly vydávat v roce 1880 dle islámského letopočtu 1298, který je na známkách uveden nezvyklým způsobem mezi nápisy za panování emíra Abdur Rahmana ( 1880- 1901).
Emír Abdur Rahman | Hrobka Abdur Rahmana v Kábulu |
Po velkých bojích a masakrech v letech 1878-80 se Britům podařilo Afghánistán (Království Kábul) dostat pod svoji správu. Pod správu (protektorát) spíše formální, protože kmenoví vůdcové si na svém území vládli podle svého, ale pro svět patřil Afghánistán pod Britskou správu a takto vystupoval i její emír Abdur Rahmán. Během těchto bojů byla zničena tiskárna známek a cenin. Ale po válce zase nastal poštovní styk a bylo třeba poštovních známek.
Nejjednodušší bylo zhotovit obyčejná razidla, protože „výroba“ ručně tištěných známek nevyžaduje žádnou kvalifikaci a technické prostředky tiskárny. Tato razidla byla vyryta buď do mědi nebo mosazi. Jednalo se o 3 hodnoty:
1 abasi, 2 abasi a 1 rupie, přičemž 2 razidla pro 1 abasi měly průměr vnějšího kroužku 25,5 - 26 mm a 27,5 - 28 mm, pro 2 abasi průměr 26,5 - 27 mm, pro 1 rupii průměr 25,5 - 26 mm.1 abasi 26 mm | 1 abasi 28 mm | 2 abasi 27 mm | 1 rupie 26 mm |
Byl na nich vyryt nápis: „Známka hlavního města království Kábul“, letopočet 1298 a uprostřed vnitřního kroužku nominální hodnota. Tady zřejmě dochází k rozporu mezi tím, jak vnímal Afghánistán jeho emír – tedy Království Kábul, ale ve světě se již používal název Afghánistán.
Pro tisk se používaly vodou rozpustné barvy a tiskové archy byly vlastně pásy různého druhu papíru po 12 až 19 vytištěných známkách. Nejčastější rozměry archů byly 210 x 195 mm obsahující 15 až 18 známek (5 x 3 nebo 6 x 3). Přesto, že se jedná o ručně tištěné známky, není zachováno mnoho dvojitých tisků a existuje jen jediný tisk na obou stranách.
Existuje mnoho variant použitého papíru (několik barev), dále velké množství barevných odstínů, které lze jen obtížně přesně popsat a zmapovat. Například:
- Nachové a jejich odstíny např. fialová a purpurová.
- Červené – např. karmín, magenta, růžová, rumělka.
- Hnědé – červenohnědé, oranžovohnědé.
- Černé – hnědočerné, nachovočerné.
Znalec Boggs uvádí používání barev v různých obdobích takto:
1881 – Nachové na bílém pruhovaném papíru
1882 – černohnědé na bílém pruhovaném papíru
1883 – nachové na bílém tkaném papíru
1884 – matná rumělka na bílém pruhovaném papíru
Pruhovaný papír obsahuje také další více či méně výrazné pruhy, tato varianta papíru se v anglické literatuře popisuje jako batonne paper.
Od roku 1884 uvádí Boggs různé barvy papíru pro tisk známek:
1884 – zelený hladký, modrý hladký, žlutý žebrovaný papír
1886 – žlutý hladký, oranžový hladký, růžový hladký, lila žebrovaný, zelený žebrovaný papír
1888 – růžový žebrovaný
Žlutý papír |
Hlavní druhy papíru byly v podstatě dva: bílý a barevný. Jeví se, že uvedených papírů byly celkem 4 druhy:
- pruhovaný
- tkaný
- silný a tenký pruhovaný
- silný a tenký tkaný
Ještě existují subvarianty těchto papírů, ale ty jsou jen malé důležitosti. Filatelista má tím pádem pěkný námět ke zkoumání a výběru z uvedených možností. Samozřejmostí je, že veškerý použitý papír byl bez lepu. Známky se na dopisy lepily lepidlem.
Co se týká znehodnocování známek, tak se již nesetkáváme s utržením části známky jako u tygřích hlav, málo běžné je také klínovité vystřižení části známky. U této emise se znehodnocovalo hlavně škrty pera, nápisy perem, velmi vzácně se objevila i razítka, která však nepocházejí z území Afghánistánu, ale pouze z Indie.
Dopis a způsob znehodnocení známky škrtem pera. |
Horst Dietrich v roce 1974 kategorizoval použití barevných známek do 4 skupin:
- Známky pro normální použití.
- Známky tištěné jen pro sběratele s tím, že se občas nějaká dostala do poštovního provozu.
- Známky tištěné pro prodej filatelistům.
- Falza a obálky mimo uvedené skupiny.
Musí být zdůrazněno, že tato emise upoutala pozornost mnoha padělatelů. Všechny padělky jsou však tištěny kamenotiskem nebo knihtiskem, takže jsou poměrně snadno rozpoznatelné. Pro zajímavost uvedeme ukázky falz:
jiný druh tisku + kamenotisk | neodpovídající barvy ani papír |
Tyto zvláštní ručně tištěné známky platily na území tehdejšího Afghánistánu od roku 1880 do roku 1891, kdy byly vydány první emise obdélníkových známek již s nápisem Afghánistán.
Seznam použité literatury:
Katalogy Michel, Scott, Gibbons.
Horst G. Dietrich a Cecil H. Uyehara: Afghan Philately.
M. Prokop: Afghanistán – Zpravodaj Geophila
Ottův slovník naučný