Inšpiratívny článok venovaný pekárstvu a výrobe chleba, pečiva a iných múčnych výrobkov - ďalšia veľmi zaujímavá téma, ktorá poskytuje množstvo zaujímavých známok, pečiatok a iných filatelistických materiálov.
Na pekařství můžeme nahlížet z nejrůznějších stran. Nejčastěji je to z pohledu výrobce či zákazníka, nebo z pohledu dodavatele jednotlivých surovin či strojní technologie. Na pekařinu se však můžeme podívat také pohledem sběratele. Následující stránky přináší pohled filatelistický.
Filatelistický úvod
Předmětem zájmu filatelistů jsou různé druhy filatelistického materiálu jako například: známky, poštovní razítka, rozmanité zásilky dopravené poštou, otisky výplatních či znehodnovacích strojů apod. Poštovní známky nejsou jen ceninou umožňující vzájemnou komunikaci lidí po celém světě (v současnosti, bohužel, stále méně používanou) ale i zajímavým grafickým dílem, na kterých můžeme najít motivy, které přímo voní pekárnou. Pojďme se podívat na několik filatelistických ukázek s vazbou na náš námět, tedy na „pekařinu“.
Kampaň proti hladu
Již od nepaměti byl hlad jeden z nejhorších pocitů, které člověk poznal. Tento stav vyvolaný nedostatkem potravy vedl v minulosti i k zahájení válek. Při válečném konfliktu a často po něm trpí lidé hladem. I v současné době jsou, bohužel země, které zápasí s hladomorem. Pro celosvětovou koordinaci projektů, jejichž cílem je zajištění dostatku potravin a pitné vody pro obyvatelstvo rozvojových zemí byla založena organizace FAO (Food and Agriculture Organization). Zaměřuje se na pomoc těmto zemím zejména po technické, technologické, finanční a vzdělávací stránce. Snaží se dosáhnout jejich soběstačnosti ve výživě a omezit tak problémy s nedostatkem potravin a zlepšit životní podmínky venkovského obyvatelstva, závislého na zemědělství.
|
|
1946: kanadské znehodnovací razítko: boj proti hladu. |
|
|
1938: německé znehodnovací razítko: pomoz bojovat proti hladu a chladu. |
|
|
1963: německé znehodnovací razítko: pomoz bojovat proti hladu; my chceme pomoct. |
|
|
1963: britské znehodnovací razítko: týden boje proti hladu. |
|
|
|
|
|
|
1963: světová kampaň proti hladu – obálky Izraele, Indie a Švédska - FAO je specializovaná agentura OSN se sídlem v Římě, založená v roce 1945; bývalé Československo je jedním ze zakládajících členů této organizace. |
Chléb jako důležitá potravina
Chléb byl, je a bude velmi důležitou součástí našeho jídelníčku. Na celém světě si uvědomují jeho význam i nutnost šetřit s ním.
|
|
1948: jihoafrické znehodnovací razítko: šetři jídlem a chlebem. |
|
|
1970: rakouské razítko: potřebuješ chléb. |
|
|
1946: anglické razítko: neplýtvej chlebem, jiní ho potřebují. |
Suroviny pro výrobu
Chléb patří k základním potravinám připravovaným pečením. Základní suroviny pro přípravu našeho chlebového těsta jsou mouka a voda a dále je většinou nutná sůl a droždí. Některé druhy chleba též obsahují koření (např. kmín) a různá zrna (např. sezam, mák).
|
|
Voda je důležitou složkou těsta. |
Nejdůležitější surovinou pro pekařskou výrobu je mouka. Mouka je rozmělněná vnitřní část obilného zrna s menším podílem otrubnatých částic. V české obchodní síti se pšeničná mouka (nejběžnější typ) běžně prodává ve třech druzích rozlišených podle hrubosti mletí. Základem pro mouku se žádanými parametry je kvalitní zrno.
|
|
1958: žně na rumunské celinové obálce. |
|
|
Pšenice na polské známce a dánské razítko s klasy. |
|
|
Mletí zrna v mlýnu: německá série s vyobrazením různých typů mlýnů. |
Strojní technologie
Teoretickým předpokladem pro kvalitní chléb je ověřená receptura a vhodná technologie zpracování těsta. Technologickým základem každé pekárny je příprava těsta mísením a vhodná pec.
|
|
Historické srovnání: pečení ve zděné klenbové peci a pekař u mísícího stroje na německé známce. |
|
|
16. století: pečení ve zděné peci na polské známce. |
|
|
Pekař vkládající chléb do pece na známce i v obrazu razítka - razítko k 100. výročí švýcarského svazu pekařů a cukrářů v r. 1985. |
Dnešní pekárny jsou vybaveny moderními technologickými zařízeními a používají také různé receptury. U nás převažuje tradiční pšenično-žitný chléb. Zejména díky globalizaci ovšem také u nás vyrábíme chleby, které jsme dříve ochutnali pouze při návštěvě vzdálených zemí.
|
|
Německý otisk výplatního stroje: chléb s tradiční chutí. |
Strojní technologii dodávají hlavně firmy s mnohaletou historii. Chce-li majitel pekárny investovat do zahraniční technologie může se obrátit na jednotlivé dodavatelské společnosti.
|
|
Tradiční český výrobce TOPOS Šluknov. |
|
|
TMS proslavené hlavně průběžnými pecemi. |
|
|
Omega - reprezentant společnosti dovážející mnohé značky . |
|
|
Technology s.r.o., dodavatel zejména balicí techniky. |
|
|
Tradiční německý výrobce Eberhardt. |
Tvary chleba
Nejprodávanějším a nejrozšířenějším výrobkem u nás je chléb ve tvaru bochníku, ze kterého pak můžeme krájet jednotlivé krajíce. Díky používání různých receptur můžeme nakoupit různé tvary chleba, které byly obohaceny nejrůznějšími zrny.
Žena s bochníkem chleba na polské známce. |
|
Tradiční portugalský chléb. |
Kulatý chorvatský chléb. |
|
Zátiší s oválným německým chlebem. |
Podlouhlý bochník chleba z Lichtenštejnska. |
|
Známka Belgie: žena krájí chléb. |
|
|
Krajíc chleba na německém otisku výplatního stroje. |
|
|
Tmavý kulatý bochník na známce Aland. |
|
|
Formový chléb na japonské dopisnici. |
|
|
1944: německé znehodnovací razítko: celozrnný chléb – lepší a zdravější! |
Specializované akce
Pro zdokonalování řemesla je důležitá také prezentace nových postupů, strojů a zařízení. Takovým místem pro setkání nejen odborníků bývají výstavy nebo kongresy.
|
|
|
|
Tradičním místem setkání pekařských odborníků je největší evropská prodejní výstava a veletrh IBA (Dortmund v r. 1964 a Stuttgart v r. 1968). |
|
|
Známka a razítko k 5. Světovému kongresu věnovanému zpracování zrna a chleba (Drážďany 1970). |
Dnešní pekárny
Čerstvé a chutné pekařské výrobky se staly každodenní součástí našeho jídelníčku. Jsou vyráběny v modernizovaných pekárnách.
|
|
OVS firmy Odkolek, významného pražského dodavatele pekařských výrobků. |
|
|
Ukázka otisků výplatních strojů z různých pekařských firem. |
|
|
OVS Městského úřadu ve Vysokém Mýtě k vítězství ve futsálové lize s poděkováním sponzorovi - pekařské firmě NOPEK Vysoké Mýto. |
Tento článek neprezentuje všechny filatelistické materiály vydané k tomuto tématu. Chce ukázat, že ve světě námětové filatelie lze dokumentovat také například historii pekařského oboru.
Súvisiace články:
Kontakt na autora článku: Petr Fencl